Komentář ze dne: 16.05.2006 16:40:35
Autor: (@)
Titulek: Re: Re: Re: Re:
Na začátek P.S.: Nebudu po sobě kontrolovat chyby – nemám na to žaludek. Pokud ty taky nemáš, nemusíš to číst. Dron
Ahojky,
Nebylo to myšleno ani psáno jako nechci dluhy. O významu investicí nepochybuju. Socialistický přístup tohoto státu skutečně spočívá ve rčení „nechci slevu zadarmo“ a skutečně do vytunelovanejch a ekonomickejch zdechlin gigantických podniků píchá další a další „oživovací“ finanční injekce. Dovedeš si představit, že bych já jako podnikatel přišel a řekl „V přímé úměře k počtu zaměstnaných lidí mi vychází, že stát (my všichni) zaplatil každýmu (například!!!!) horníkovi v týhle firmě půl miliónu – já sám mám firmu o dvaceti lidech a těch deset miliónů bych prosil na tenhle účet – nějak mi nejdou kšefty?“
Nebo že by mě bez úplatku na mou moudrou investici do firem typu TPCA, nebo „netrpělivě očekávaný“ Hyundai postavil stát dálnici nebo zadlužil Kolín až do vejšky věže kostela?
Investice jsou nutný – jenže je hlavně nutný u nich myslet. (a dobrý je nenechat se u nich moc podplácet)
Ať si mýtyzuješ nějakej index HDP sebevíc, neudává „co si stát může dovolit a co ne financovat“,
to by měl dělat rozum a ekonomické důvody.
Chovat se k podnikům jako ke státním a cpát do nich bezhlavě a socialisticky (obraz ČSSD – konec konců – zdroje jsou, ne?) nějaké dotace, to je zkratka do pekel.
Pro to aby nestoupala nezaměstnanost není jak si myslí ČSSD (a sorry ty asi taky) nejdůležitější píchat dávky morfia (prachů) do podniků, který šly ke dnu a zdůrazňuju i do těch, který se tu zuřivě stavěji jako to přiblblý TPCAčko a Hyundai, (a ze kterých navzdory tomu, že nám krásně zvedaj HDP, ale stát z nich nebude mít ani korunu ) ale vytvoření podmínek pro to, aby podnikání přestalo být trestem, aby lidi měli chuť podnikat a někoho u toho třeba zaměstnat.
Tagže si to nezadlužování nestrkám tam, kam jsi mi doporučoval :o) ,ale mělo by se u něj trochu myslet (což se tu neděje).
Co se týká toho tvýho „podívam se na HDP – ať vím co si jako stát můžu dovolit“ podívej se, prosím, na jakoukoli definici HDP.
Tehle ti nabídnu – jako příklad – jeden z mnoha:
Běžný čtenář tuší, že růst hrubého domácího produktu (HDP) je v zásadě dobrý, protože nějakým způsobem pozitivně souvisí se životní úrovní. Z hlediska investora je hospodářský růst rovněž příznivý, protože má za následek vyšší zisky podniků, a tedy i nárůst akciových kursů. Co se ale přesně skrývá pod pojmem růst HDP?
Existují dvě definice HDP. Podle jedné z nich je HDP součtem celkového objemu soukromé spotřeby, vládních výdajů, investic soukromých podniků a čistého vývozu. Podle druhé definice (která je ekvivalentní) je hrubý domácí produkt tvořen vyplacenými mzdami, podnikatelskými zisky, odpisy, nepřímými daněmi a čistými úroky. Obě definice podporují instinktivní pocit, že „růst HDP je, když se máme dobře“.
Ale na druhé straně tyto definice rovněž vypovídají o tom, že jde do značné míry o umělou veličinu, která vyjadřuje kvantitu, nikoli kvalitu. Mechanické srovnávání HDP mezi různými zeměmi nebo obdobími proto může sklouznout do silně demagogických pozic. Velikost soukromé spotřeby v rámci HDP neprozrazuje absolutně nic o tom, jakým způsobem lidé utrácejí své peníze a jaký užitek z toho mají.
Hodnotit skutečný užitek soukromé spotřeby je obtížné
Přestavba domu zničeného povodní přispěje k růstu ekonomiky celkem slušnou částkou, i když výsledkem je stejný dům, jaký stál před povodní. Přestože se náš celkový užitek nemění, HDP roste. Hodnocení skutečného přínosu investic je ještě obtížnější. Investice do výstavby nové ocelárny zvýší HDP velmi výrazně. Zůstává tu ovšem otázka, zda investované prostředky byly vynaloženy vskutku účelně a efektivně. Nadbytečné kapacity oceláren ve východní Evropě svědčí o tom, že plánované socialistické ekonomiky nedokázaly rozvíjet strukturu HDP podle potřeb trhu. Ani tržní hospodářství ovšem není dokonalé. Ukázkovým příkladem jsou nadbytečné kapacity oceláren a automobilek z konce 90. let 20. století v Jižní Koreji.
HDP lze rovněž zvýšit prostřednictvím vládních výdajů. Nijak zvlášť přitom nezáleží na tom, na co jsou tyto výdaje určeny. Mimořádně dobře se v tomto směru osvědčily války. Nikdy nerostl hrubý domácí produkt Velké Británie tak rychle jako v roce 1917, kdy poskočil o více než 26 %. Svůj podíl na tom měl zajisté vynález tanku, strojní pušky a bojových otravných plynů. Rok 1940, kdy se odehrávala bitva o Anglii, přinesl rovněž 26% růst HDP, a to především díky usilovné výrobě hurricanů a spitfirů. Není ovšem třeba zdůrazňovat, že válčit kvůli růstu hrubého domácího produktu by bylo poněkud samoúčelné – tím spíše, že tak vysoký růst HDP není přirozený. Cenou za nepřiměřeně vysoký růst je inflace, následná hluboká deprese, nezaměstnanost, anebo všechno dohromady.
Tágže co se tvého dotazu týká zda „naklácení tvého auta do stromu teda jako zvedne HDP“ pak ano, i ty můžeš takto přispět „svou troškou do mlýna“ :o)
Promiň za ten rejpanec, ale než se zeptáš tímto stylem, zkus Google – ten do tebe třeba rejpat nebude.
Takže věc, kterou bys mohl vstřebat, je, že i když se se ČSSD HDP pořád chlubí, HDP může, ale taky nemusí reflektovat užitečnost peněz, které spolknul.
Takže ANO cena za odstraňování následků záplav se TAKÉ promítá do HDP. (a ne málo)
Jestli to odmítáš brát na vědomí je tvoje soukromá věc, víc už to rozblemcávat nebudu.
Nevím cos myslel tím zatopeným metrem.
Pořád chceš po mě příklad fungující ekonomiky – co třeba Irsko, stačí?
Asi nemyslíš školství, ale školné – a pro to rozhodně jsem - s tím, že se to samozřejmě bude vztahovat i na moje děti. Nevím co bys o něm chtěl víc slyšet.
Zdravotnictví – pokud vím, vyjádřil jsem se v tom smyslu, že je mi líto přispívat na polostátní zdravotní pojišťovny a celý ten šílený systém neekonomicky fungujícího zdravotncictví, když vidím, že prachy těm, kterým jsou určeny (doktorům – ne nějakýmu haj**i z VZP, kterej si za to staví paláce), jaksi docházej tak „pročištěný“, že neustále mumlaj něco o stávce.
Další nechuť vzbuzuje pomyšlení, kdo bude platit moje důchodcovský výlohy. Protože ten systém platím současné důchodce a pak bude někdo platit na moje důchodcovství spěje do ****.
Kdyby to fungovalo, kdyby to nebylo nalejvání peněz děravým sítem, nemám proti zdravotnímu pojištění nic.
Proč by mi mělo vadit kolik berou zubaři peněz? Nějak si nevybavuju, že bych si na to stěžoval.
Když konfrontaci, pak prosím relevantní. Ale když už jsi na to narazil – pokud mi můj zaměstnavatel ubere na výplatě – chci vědět proč. Pokud to nedokáže racionálně zdůvodnit – rozmyslím se a buď za stávající peníz setrvám, nebo jdu pryč. Jenže stát je (bohužel stát) velikej podnik a tento normální průběh na něj nejde uplatnit – lékař nemůže odejít za prací do sousedního města – protože tam to stojí za stejný **** jako u něj doma. Co s tím? Může jít pracovat do zahraničí. Může se dát na soukromou praxi (což není žádná sranda – obrovské počáteční výdaje a nejisté uchycení se) ,nebo může jít na náměstí a říct, že ten, kdo mu ten plat zkrouhnul se mírně řečeno spletl.
Lékárníci jsou další kapitola. Mrzí mě všeobecný přístup (jaký popisuješ) který vychází z klasicé televizní dezorientace na téma: „Voni nechtěj snížit marže! Voni nás snad vokrádaj! A nechtěj si to nechat zatrhnout! A stát jim zatne tipec! To uviděj! Mě taky nikdo nedá víc a oni by snad chtěli! Nas*at!“
Přečetl sis někdy o co vlastně v tom celém duelu 1 génius vs pár tisíc blbů (většinou kupodivu taky s vysokoškolským diplomem) hlavně jde?
Že ta všude zviditelňovaná marže je akorát špičkou jinak divácky nepříliš vděčnýho ledovce neplatících pojišťoven, debilních návrhů jak rath-doby ušetřit peníze?
Souhlasím s tím, že na rozdíl od předchozích ministrů (a ministriň – emancipace) pan R. opravdu umí. Na příklad : dodavatelé léčiv, kterých vlivem současné politiky ubývá rychleji než exeplářů z knihy ohrožených druhů se redukují a redukují. Až zbydou jeden, dva, nebo tři opravdu silné řetězce, zajímalo by mne, kdo jim zakáže udělat si takovej „nevinnej, malej“ monopol. Věřím, že pan R. je na tuto variantu psychicky připraven, zejména v případě, že by tou dobou už náhodou nebyl ministrem, a že by mu „zbylé řetězce“ chtěly sem tam vzdát dík (v podobě nějaké té koruny). Bohužel pro zbytek národa se monopol stane klasickou žábou na prameni – a bude platit – a věř, že tam už o pár procent nepůjde.
K otázce – kde jsou ty zástupy zkrachovalejch lékáren?
Když vymyslíš „genialitu“ jako třeba ty tisíckrát okecaný paragony do 50ti kč, je to volovina, která na povrch vyplave hned. (všichni ječí, hned, jak to vejde v platnost.)
Voloviny většího kalibru maj poločas rozpadu přece jen větší. Myslím tím, že pokud někoho zaškrtím na místě, je hotovo hned, pokud mu budu házet klacky pod nohy, brát mu peníze, Věřím, že pan R. dokáže co umí... Bohužel.
Jak jsem již zmiňoval jsem zastáncem rovné daně, protože : by měla usnadňovat účetní galeje firmy, měla by motivovat lidi k lepší a líp placené práci. (Stát by jim neměl šahat do kapsy tím víc, čím víc se snažej něco vytvořit.)
Vztekat se : Je tohle ta rovná daň – jednomu to díky dávkám neubere nic a snad ještě přidá – to je ta rovná daň? To můžeš. Myslím, že současný systém sociálních dávek je taková nádhera, že ať se ním srovná cokoli, zní to když nic jiného, alespoň nadějně.
Jestli mi něco říká státem zaručený příjem? Neznám termíny, myslíš frašku s názvem minimální mzda, nebo ten dobročinej spolek s názvem sociální dávky?
Dorovnání nájmu – to jsem pobral – z regulovanýho na tržní – už aby to bylo. Myslím, že tenhle „zbytek socialismu“ už tady trčí dost dlouho.
Akorát nevím, proč ses mě na to ptal.
Současný premiér má jednu velmi dobrou vlastnost – kterou mu musím, ač nerad přiznat.
Je rozhodný. U vůdce je rozhodnost jeden z velmi důležitých prvků. Je to taky důvod, proč (třeba na základce) mají i třeba chytřejší kluci tendenci obdivovat a následovat ty méně chytré, zato dostatečně rozhodné.
Zatím co na základce rozhodnost stačí (a sem tam nějaká ta facka pro „sluhu“) v politice rozhodnost zůstává dobrou vlastností, ale ne sama o sobě a pro sebe. (A v kombinaci s egoismem se stává pohromou)
Souhlasím s tím, že strana je obrazem svýho leadera. Do jistý míry. Nemůžeš chtít po socilalisticky uvažujícím členu KSČ, aby začal myslet tržně. Proto jsem už na počátku svýho provního článku tvrdil – a trvám na tom, že Topolánek není můj favorit, ani jako člověk, ani jako premiér. Jenže naštěstí pro něj, působí ve straně, z jejíž filosofie se mi nedělá podmíněným reflexem zle.
Jo a z toho „sliby chyby“ ODS si nic nedělej – je to jen otevřené připuštění známé věci, že volební kampaň je tyjátr, aby bylo za co utratit nasyslené/nakradené peníze. To dělá ODS, ČSSD, KDU, všichni.
Měj se fayn a uvidíme se u voleb... :o)
|