Páteřní spoje 

Základ sítě tvoří páteřní síť složená z laserových spojů firmy MRV o kapacitě 1Gbit/s spojující servery kix, zeus, plechac a masarka. V dubnu 2009 to činí 161 členů khnetu připojených přímo kabely natahanými v těchto panelových domech. Kapacita v jednotlivých domech je 100Mbit/s založená na metalické ethernetové technologii. Ke konci roku 2009 byl základní laser kix-zeus nahrazen optickým vláknem (přesněji dvěma) a zeus-plecháč gigabitovým rádiovým spojem. Masarka-plecháč bude následovat koncem roku 2010, touto akcí již tedy nebudeme tak výrazně závislí na počasí.

Základ doplňují tři rádiové spoje firmy Ceragon v licencovaném pásmu (38GHz) o kapacitě 155Mbit/s které spojují servery masarka, neptun, mars a zeus. Zajišťují nejenom vysokou rychlost, ale také fungují jako záložní spoje pro zmíněné lasery (ty jsou totiž náchylné na nepřízeň počasí). 

Celému tomuto kolečku, do kterého ještě patří spoj na obilu a následně přes žandov do onomyšle, říkáme SuperNetwor a jeho nákres je na našem webu dostupný pod stejným názvem. Nákres je již moc velký, tedy se špatně udržuje. Pro úplnou představu lze mrknout na mapu.

O stupeň horší (myšleno rychlostně, ne kvalitativně) technologie u nás používaná jsou rádiové spoje Alcoma o kapacitách 16 - 100 Mbit/s, spodní hranice je již používaná na zmíněný spoj kix-obila-žandov-onomyšl a jako záloha serveru kix z neptuna. V první čtvrtině roku 2008 byl nahrazen první spoj (na obilu) za ten nejlepší, tedy 66Mbit/s a zakoupeny další čtyři kusy s kapacitou 44Mbit/s které nahradily spoje v horších, později zmíněných, technologiích - kavky, twix, uhelna, jakub. Plus jeden starší upgradovaný na 30Mbit připojuje školu Malín. Tyto pojítka pracují ve volném rádiovém pásmu 10GHz. Koncem roku 2008 byla všechny pojítka navýšena na 88Mbit/s. A v květnu 2010 spoj na Obilu na 100Mbit/s (a zároveň už to není z Kixe, ale z Neptuna, což se udělalo už dřív).

Na sídlišti Šipší se ve druhém pololetí 2008 začíná budovat i optická síť. Je založená na dvou typech technologií - převěsové kabely a klasická zemní síť. Optika je singlemode s minimálním počtem 4 vlákna mezi domy. V závislosti na podmínkách má takto připojený dům vyhrazené minimálně dvě vlákna s kapacitou 1Gbit fullduplex (někdy jen jedno, používáme i technologii WDM). Zemní kabely jsou 48 vláknové ty důležitější, 24 vláknové podružné.

Zbytek sítě je pospojován zařízeními wrap, routerboard či NanoBridge které pracují ve volném pásmu 5GHz. Jejich kapacita se pohybuje od cca 6Mbit/s na dálkových nebo starších spojích do přibližně 25Mbit/s na nových a kratších. Spoje Nanobridge jdou se blíží rychlostem 100Mbit/s. Jsou na nich závislé všechny zbývající panelnety a accesspointy. Tato technologie je to nejhorší, co používáme, na rozdíl od v předchozích odstavcích zmíněných je to tzv. halfduplex (tedy neumí zároveň v jeden okamžik vysílat i přijímat, na rozdíl od v předešlých odstavcích zmíněných) a je poměrně hodně náchylná na chování připojených členů. 

Připojení členů 

Jednotliví členové sdružení tedy mohou být připojeni v podstatě třemi způsoby. Zmíněný ethernetový kabel v bytovém domě (většinou paneláky, v prvním kvartálu roku 2009 47% členů), individuálním rádiovým spojem v pásmu 5GHz (v podstatě stejná technologie, jako u "horších" paneláků) nebo klasickou wifi, tedy v pásmu 2,4GHz.

Všechny způsoby jsou z principu sdílené, vždy je po cestě nějaký "bod", kde se jednotlivé spoje spojují do jednoho. Nejlépe na tom jsou obyvatelé domů z prvních dvou odstavců - společný spoj je o větší kapacitě, než jsou schopni vygenerovat ze svého počítače, tedy sdílí až skutečný internet (bude zmíněno později). Ostatní domy mají společnou linku menší, než je kapacita sítě v daném domě, ovšem je vyhrazená - vlastní rádio již není sdíleno s jiným domem.

Členové připojení individuálním rádiovým spojem se jak již bylo řečeno dělí do dvou skupin, starší a horší (a zdaleka nejrozšířenější) wifi 802.11b (tedy 2,4GHz) a novější a rychlejší (taktéž vlastně wifi) v pásmu 5GHz. Technologicky se mezi sebou nijak zvlášť neliší, principy jsou stejné. Několik lidí je připojeno na jednu "vysílací" anténu (neboli access point) v rámci které sdílí jednu kapacitu. První zmíněná má fyzický strop přibližně na 5Mbit/s druhá 20Mbit/s. Do kvality provozu bohužel vstupuje několik dalších faktorů, především zarušení éteru v tom kterém místě, chování jednotlivých uživatelů (extrémní upload od člena - torrent, DC++, viry) a také vzdálenost člena od přístupového bodu (povolené vysílací výkony jsou totiž dost malé).

Jako klientská zařízení naši členové používají skoro stoprocentně výrobky firmy Ovislink (pro pásmo 2.4GHz, typy 1120 a novější 5460) které mají asi tak nejlepší poměr cena/kvalita. Byť vykazují občasnou chybovost, náchylné jsou především na výkyvy v elektrické síti, nebo při slabém signálu. Občas se "zaseknou", ale není to nic extrémního. 

Pro pásmo 5GHz jsme rozhodli, že budeme používat výhradně hardware routerboard kombinovaný s wifi kartami CM9 a operačním systémem Mikrotik. Vše dohromady v externím provedení (all-in-one) od výrobců PoyntingDirect (iPoynt),  RIC případně v novější době GainMaster či MaxLink. Cena je vyšší, než při používání běžných jednoúčelových zařízení (karty přímo v PC), kvalita je ovšem podstatně vyšší a zabrání to zbytečnému zahlcení pásma a chování jako wifi (nestabilní latence, možnost extrémního zahlcení jedním klientem). Výhodou je také vše-v-jednom provedení, nikde nejsou žádné kabely (kromě jednoho do počítače) s konektory, do kterých by mohla natéct voda, atd. Také instalace je podstatně jednodušší a zvládne ji i poučený laik. V případě nouze umožňuje náš dvorní dodavatel prodej přes splátkovou společnost Essox.

Sdružení poskytuje podporu pro připojování celých domů naráz, tedy ethernetová kabeláž v domě a celý připojený jedním spojem dál do sítě. Je to z jednoho prostého důvodu. Individuálně připojení členové nemají ve své podstatě možnost si vylepšit své připojení. Mohou tak maximálně přejít z technologie 2.4GHz na 5GHz, všechny ostatní možnosti jsou finančně obrovsky náročné a ve většině případů i fyzicky nerealizovatelné. Kdežto celému domu o např. 30 členech je již možné spoj vyměnit za lepší, byť je to také finančně náročné, ale "návratnost" již bývá v rozumných mezích.

Pro přehled (velice) orientační ceny: zařízení pro 2.4GHz 2000,- Kč, pro 5GHz 4000,- Kč, lasery od 80 - 200 tisíc, alcomy 10GHz jsou mezi 150 - 300 tisíci, spoje v licencovaných pásmech 1/2 miliónu a výše. První dvě jsou za kus, zbytek za celý spoj. Měděný ethernetový kabel 9,- korun za metr, skleněný optický přibližně 30,- korun metr.

Shrnutí technických výhod jednotlivých typů technologií:

• wifi 2.4GHz: pomalé, nespolehlivé, laciné
• wifi 5GHz: přiměřeně rychlé, mírně nespolehlivé, skoro laciné
• panelnet: přiměřeně rychlé až ultramegasuper rychlé, pro členy laciné, perspektiva do budoucna
• lasery: velice rychlé a spolehlivé, poměrně drahé, vysoká závislost na počasí
• rádio 10GHz: drahé, spolehlivé, přiměřeně až hodně rychlé
• licencované rádio: velice drahé, velice spolehlivé, hodně rychlé
• měděný kabel: laciný, hodně rychlý, omezená vzdálenost
• optický kabel: poměrně laciný, prakticky neomezená rychlost, i velké vzdálenosti

Umístění centrálních prvků 

Umístění našich zařízení také ovlivňuje kvalitu, resp. spolehlivost sítě. Nejdůležitější body jsou umístěny v pronajatých místnostech (spíš kamrlíkách, neotočí se tam pomalu ani děcko), zbytek jsou krabice či skříně rozmístěné po různu buď ve společných prostorách domu (sklepy, půdy), nebo dokonce u členů doma, např. na balkónech či střechách.

Důležitá místa jsou chráněny proti výpadkům elektřiny, většina ovšem ne. Je problematické umístit záložní zdroj na spoustu míst - především z fyzických důvodů, prostě se tam nevejde. Finanční jsou až podružné, byť také důležité.

V případě jakýchkoliv poruch je tedy nutné mít na paměti umístění. Je jasné, že k elektronice v bytě člena je horší přístup, než v pronajatých místnostech, nelze tam vstoupit kdykoliv. Také všelijaké střechy rodiných domků, nebo dokonce stožáry jsou problematické - ne každý je schopen tam bezpečně vylézt (a vrátit se zpět). Takže ve většině případů se doba opravy prodlužuje... Je to také jeden z důvodů, proč sdružení nikomu nic neslibuje, byť naprostou většinu poruch jsme schopni odstranit nejpozději druhý den (není myšlen "pracovní" den, ale jakýkoliv).

Internet

V podstatě nejdůležitější součást sítě khnet.info, pouze kvůli němu vstupuje naprostá většina členů mezi nás. Bohužel.

Celá síť je připojena jedním spojem (stejný, jako naše páteře v pásmu 80GHz, zálohované v pásmu 38GHz) do sítě našeho poskytovatele internetu - firmy SloanePark. Od listopadu 2009 máme kapacitu 300Mbit/s a v jednání je úplně nové řešení které až bude funkční, bude disponovat kapacitou 1Gbit. K tomu není vcelku co dodat, naše sdružení je největším odběratelem široko daleko a pouze díky tomu je možné držet členské příspěvky na současné úrovni bez jakýchkoliv úvah o případném zvýšení v budoucnu.

Zmíněný 1Gbit byl do provozu uveden ke konci roku 2010. Je to rozdělené na tzv. zahraniční konektivitu a čechy přes NIX (resp. NFX). 

Tarify?

Jednoduše a rychle řečeno - neexistují. Rychlost a kvalita sítě (a tedy i internetu) každého člena závisí jen a pouze na typu a místu jeho připojení a je nastavena na takové maximum, abychom ještě dokázali uřídit síť tak, aby nebylo každodenním pravidlem zahlcení jedním uživatelem. Totéž platí o tzv. FUP (fair user policy), neboli datových limitech. Ty jsou taktéž nastaveny tak, aby nijak extra neomezovali, ale zároveň "potrestali" notorické zahlcovače. Na rozdíl od jiných ovšem netrestáme nadlouho ... ale jenom na třetinu dne.

rychlosti (uveden internet, vnitřní síť je vždy o něco vyšší):

• wifi 2.4GHz: maximum 2 Mbit/s
• wifi 5GHz: maximum od 4 do 8 Mbit/s 
• panelnety: od 5 do 20Mbit/s 

Ve sdružení je také podporována přímá komunikace mezi jednotlivými členy, není tam žádná souvislost se skutečným internetem. Je i možné být členem sdružení, nemít internet (tedy od sdružení) ale stále je tu možnost komunikace po vnitřní síti.

Od listopadu 2010 je na lepších částech sítě (většina panelnetů a některé 5GHz přístupové body) dostupný internet až 100Mbit/s. Ale s jedním omezením - komunikace musí probíhat po české části internetu dostupné přes uzel NIX. A druhá podmínka je, že ta síť musí mít dohodnutý tzv. peering se sdružením NFX. 

Agregace

To je pojem, který by měl vyjadřovat míru sdílení jedné datové kapacity. Velice zjednodušeně řečeno - pokud mám někde deset uživatelů na jednom přístupovém bodě, jedná se o agregaci 1:10, čili teoreticky to každému může fungovat desetkrát pomaleji, než by mohlo při ideálních podmínkách. Ovšem není nikdy jasné, z jaké hodnoty se to počítá. Může se říct, že pro wifi to v takovém případě je 1,7Mbit s agregací 1:10, nebo ale také 5Mbit s tou samou agregací (ovšem těch 5 nikdy nikdo jednotlivě nedosáhne). Vstupují do toho také datové linky (zmíněné v jiných odstavcích, které se místo od místa liší) spojující tento přístupový bod se zbytkem sítě a také společná linka do internetu (která samozřejmě není dimenzovaná 1:1, to by neufinancoval ani Rockefeller). A v neposlední řadě vlastnost wifi technologie - nikdy nelze říct, jak rychle to zrovna jede, může to být každou vteřinu jiné (a také to tak bývá). Proto námi často zmiňovaná hodnota 1:8 je spíše dlouhodobě odpozorovaná, než exaktně spočítaná.

Míru agregace společné internetové linky lze při přimhouření obou očí prohlásit jako 1:1. V našem případě je totiž hodnota považovaná za "garantované minimum" počítaná jako podíl celkové kapacity a počtu členů ji využívající. Pro duben 2008 platí 110kbit/s na jednoho uživatele (200Mbit internet, 1600 členů), viz. informační článek a aktuální údaje na serveru elev.

Ostatní možnosti

Občanské sdružení má oproti běžným komerčním firmám (poskytovatelům internetu, v našem případě) spoustu výhod a také nevýhod. Základním plusem členství ve sdružení je možnost ovlivnit jeho chod, ovlivnit investice. Běžná firma je "zavázána" svým majitelům, akcionářům - musí generovat zisk. Podnikatel si chce koupit automobil ... vilu ... nebo jenom tak žít na úrovni. Sdružení nemá jednoho majitele, majitelem je každý člen stejným dílem. Sdružení má povinnost předkládat svým členům výsledky (účetnictví) na valných hromadách, od jisté doby jsou průběžné výsledky k vidění i na stránce mojeInfo. Nemůže se tedy stát, že by bylo např. vytunelováno.

Díky možnosti a právu ovlivnit chod sdružení má člen možnost přiložit ruku k dílu při vcelku pravidelně vyhlašovaných brigádách, případně leccos udělat i sám. Heslem je "kdo se snaží, ten má". 

Pro sdružení také není žádným problémem informovat své členy průběžně o stavu sítě, či jiných projektů. Důkazem je také tento článek. Komerční firma takovou snahu ve většině případů neprojevuje. 

Sdružení také může (a my to máme vlastně i jako povinnost) podporovat aktivity svých členů. A to nejenom technického rázu (ať už provoz webových stránek, herních serverů, připravuje se serverovna (funkční od dubna 2009), nebo třeba umístění meteorologické stanice někam do společných prostor), ale i "humanitního". Již v minulosti jsme přispěli nadaci Kapka naděje, zasadili jsme dva stromy v Kutné Hoře, poskytli jsme sponzorský dar na dětský stanový tábor, zrealizovali jsme adopci dítěte z Afriky. Navázali jsme spolupráci se sdružením Denemark. Vytvořili jsme také speciální projekt pro školy a jiné neziskové organizace na kutnohorsku, takzvaný KHDOŠ.

Malou nevýhodou je právě neexistence "centrálního" majitele. Zjednodušeně řečeno, není komu nadávat. Všichni mají stejná práva. Je to také jeden z důvodů, že ve sdružení není garantována žádná kvalita provozu, žádné tarifem dané rychlosti. Nikde není řečeno, že potenciálního zájemce připojíme do dvou dnů, tyto věci dělají členové ve svém volném čase a na svoji zodpovědnost, sdružení neplatí zaměstnance s touto náplní práce. Sdružení také netvrdí, že připojí každého, kdo chce - jsme neveřejná síť, každý člen podléhá "schválení" Radou sdružení.

Vysvětlivky

Rychlost 1Mbit/s (megabit za vteřinu) je rychlost asi taková, která umožňuje např. stáhnout jedno CD za 90 minut, nebo poslouchat 7 kanálů internetového rádia najednou, nebo poslat 125 tisíc písmen v emailu za vteřinu.

Latence je údaj vyjadřující za jak dlouho dojde jeden kousek dat (paket) z jednoho bodu sítě do druhého. Teoreticky lze spočítat jako rychlost lomeno velikost toho paketu (ten se pohybuje od cca 48 bajtů - osmic bitů - do 1500), prakticky do toho vstupuje ještě technologie (wifi má o dost větší zpoždění, než kabel) a také počet bodů přes které data putují (každý server si něco málo přidá). Hráči mají ve zvyku latenci nazývat pingem, podle názvu příkazu, kterým se to měří.