Komentář ze dne: 29.07.2009 08:31:28
Autor: -ir- (@)
Titulek: Re:
Mám kamarády v Čáslavi, neměli problém s 9letým chlapečkem dojet na kolech do Světlé n. S. To bylo před 2 roky, teď dojede stezkou kolem Labe do Poděbrad. Samozřejmě že nejedou jak cyklo bzuci na čas a výkon, dělají se zastávky, zabavujou se různýma zajímavostma. Děti v tomhle věku naštěstí ještě zajímá všechno. Před pár lety jsme jeli výše popsanou trasou (Královská procházka, mlýny, okolo Velasu) přes vápenku u Mezholez k Vysoké s 6 a 8 letou holkou. 8letá si nad mlýnem Šimákov prožila svoji hysterickou desetiminutovku, flákla s kolem o zem a dál odmítla pokračovat. (Nutno podotknout, že děti měly vysloveně blbá dětská kolečka, bez přehazovačky, tady je dobré do dětí zainvestovat...) U Velkého rybníka už byly zase obě děti dobré a plné nadšení z vody, dokonce tam chtěly lézt (duben). Ta mladší se zaťala do pózy, že je statečnější než velká a celou cestu si ani jednou nestěžovala. Večer byly samozřejmě obě děti utahané, ale celkový zážitek byl pro ně bezesporu pozitivní. Hůř dopadnou maminy, které jsou přece jen od vytrvalého vysedávání před TV poněkud opadané a rozplizlé :) Před 3 týdny jsem absolvoval odpoledne s 11letou holkou, circa 30 km po okolí KH a Čáslavi, žádná polabská rovina ale terén přes Perštejnec a tak... Do kopce prostě kola tlačíme a povídáme si. Monty, děti vůbec nejsou takoví srabíci, když v nich nebudeme vidět srabíky... jak bylo někým řečeno výš, chce to se jim věnovat a nevytahovat je 1x za rok od PC a TV.
Pokud jde o navážení se, schválně jsem si znova celou debatu pročetl, každý vidí že první kdo se adresně naváží, je martin s. v 27.07.2009 23:06:09, kdy otáčí smysl diskuse a posílá mě s pupkem k Dáčovi a děti do písku. Možná proto, že jsem si dovolil nebýt nadšen jeho kolektivní akcí.
Jo, nemám nadšení pro organizovaný kolektivismus, ani pedagogické nutkání někoho někam "dotáhnout", takže Martinovo osočení ze "soukromnictví" (nějak mi to něco z minula připomíná...), neberu ani tak jako navážení se :)
Opravdu považuju hromadnější akci v přírodě s dětma za kontraproduktivní a v chráněné oblasti tím spíš. Čím je tlupa menší a tišší, tím víc toho uvidí - pokud jim chci fakt ukázat přírodu a život v ní. Toho ticha tam není nikdy dost. Večer v 9 jim u ohně opravdu z přírody neukážeš nic, leda odlétající jiskry...
Fakt už jsem viděl hodně lokalit, které začaly úzkou pěšinkou, pak vysypanou cestou, pak rozšířenou pro dvoustopá vozidla a nakonec je z toho rekreační město se zajištěním nápojů a parkoviště pro nesamostatné a pohodlné. Popularizace je podle mě první ranou pro zánik původní krajiny s neporušenou přírodou a v tom se prostě rozcházíme. Jak říkám, obtížná dostupnost je perfektní filtr pro ty, co nejsou pohodlní. Jsem z duše rád, že jsou zatím oblasti, kam se kolektivní výletníci autem až na parkoviště nedostanou ani náhodou.
|